SCIENCE
Deset žen, které způsobily převrat ve vědě
Po staletí, ne-li tisíciletí, byl svět vědy téměř výhradně mužským prostředím, ženy byly vyloučeny z univerzit, akademií a obecně ze všech míst kulturní diskuse. Navzdory tomu byly ženy vždy schopny přispět k vědě obrovským dílem, a to již od starověku.
V průběhu staletí totiž rozhodně nechyběly vědkyně, které dokázaly svými studiemi dát obrovský impuls dosud málo probádaným oborům, ale také se prosadit jako nejlepší ve zcela dominantním mužském prostředí. Je proto správné těmto osobnostem vzdát patřičné uznání.
V tomto krátkém článku bychom vám rádi představili některé z nejvlivnějších a nejpřevratnějších žen ve světě vědeckých objevů všeho druhu.
10 žen, které způsobily převrat ve vědě
Po staletí, ne-li tisíciletí, byl svět vědy téměř výhradně mužským prostředím, ženy byly vyloučeny z univerzit, akademií a obecně ze všech míst kulturní diskuse. Navzdory tomu byly ženy vždy schopny přispět k vědě obrovským dílem, a to již od starověku.V průběhu staletí totiž rozhodně nechyběly vědkyně, které dokázaly svými studiemi dát obrovský impuls dosud málo probádaným oborům, ale také se prosadit jako nejlepší ve zcela dominantním mužském prostředí. Je proto správné těmto osobnostem vzdát patřičné uznání.V tomto krátkém článku bychom vám rádi představili některé z nejvlivnějších a nejpřevratnějších žen ve světě vědeckých objevů všeho druhu.
Di Sconosciuto - Sconosciuta, Pubblico dominio, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=2616
Caroline Lucretia Herschel (Hannover, 16. března 1750 - Hannover, 9. ledna 1848)
Byla průkopnicí v oblasti astronomie, spolu se svým bratrem se zabývala především kometami a pravděpodobně se stala první ženou v historii, která nějakou objevila. Byla také jednou ze dvou prvních žen, které byly spolu se svou "kolegyní" Mary Somervilla přijaty na prestižní Royal Astronomical Society.
Lise Meitner (Vídeň, 7. listopadu 1878 - Cambridge, 27. října 1968)
Práce této významné vědkyně byla rozhodující pro teoretické vysvětlení jaderné fyziky, zejména štěpení. V první řadě to byla Lise Meitner, která využila Einsteinovy studie k výpočtu energie uvolněné při štěpení, čímž položila základy pro pozdější jaderné studie. Navzdory jejím snahám, Otto Hahn (její vnuk) zdokonalil svůj výzkum (o kterém mu řekla) a v roce 1945 získal Nobelovu cenu, aniž by se o práci své kolegyně zmínil.
Dorothy Mary Crowfoot Hodgkin (Káhira, 12. května 1910 - Shipston-on-Stour, 29. července 1994)
Za své studie o rentgenové difrakci získala v roce 1964 Nobelovu cenu za chemii. Byla první vědkyní, která provedla analýzy založené na trojrozměrných výpočtech pro definování molekulární struktury. Mezi její objevy patří struktura některých molekul, například cholesterolu (1937), penicilinu (1945), vitaminu B12 (1954) a inzulinu (1969).
Augusta Ada Byron, Hraběnka z Lovelace, známá spíše jako Ada Lovelace (10. prosince 1815, Londýn - 27. listopadu 1852, Londýn).
Ačkoli je toto tvrzení někdy zpochybňováno, lze tuto šlechtičnu považovat za první počítačovou programátorku v historii. Mezi jejími studiemi byl totiž nalezen i algoritmus pro generování čísel Bernoulli, který je považován za první algoritmus výslovně určený ke strojovému zpracování.
Hedy Lamarr, pseudonym Hedwig Eva Maria Kiesler (Vídeň, 9. listopadu 1914 - Altamonte Springs, 19. ledna 2000)
Rakouská herečka, která byla naturalizována v USA, se o svém přínosu vědě dozvěděla teprve nedávno. Bývalá studentka techniky se přestěhovala do Ameriky, aby unikla Hitlerovu Německu. Tam vyvinula systém dálkového navádění torpéd, modulační systém pro kódování informací na rádiových frekvencích do přístroje, který je přijímal ve stejném pořadí, v jakém byly vysílány. Tuto technologii lze považovat za předchůdce dnešního wireless.
Maria Tecla Artemisia Montessori, známá jako Maria Montessori (Chiaravalle, 31. srpna 1870 - Noordwijk, 6. května 1952).
Maria Montessori je celosvětově známá jako autorka vzdělávací metody nesoucí její jméno, která spočívá ve vytváření otevřených nebo komunikujících tříd, v nichž mohou děti různého věku vzájemně komunikovat. Účelem těchto interakcí je nabídnout dětem nejen podporu dospělého, ale také podporu vrstevníka, a podpořit tak výměnu znalostí a vzájemnou pomoc. Kromě toho byla jednou z prvních žen v Itálii, které vystudovaly medicínu.
Di Cirone-Musi, Festival della Scienza, CC BY-SA 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curi
Margherita Hack (Florencie, 12. června 1922 - Terst, 29. června 2013)
Legendární italská astrofyzička byla vždy součástí pracovních skupin ESA a NASA. Významná je její práce o hvězdných spektrech a proslulé jsou i její debaty o protikladu vědy a náboženství.
Rita Levi-Montalcini (Turín, 22. dubna 1909 - Řím, 30. prosince 2012)
Patří k velkým italským mozkům, v roce 1986 jí byla udělena Nobelova cena za medicínu za výzkum, v němž objevila a ilustrovala růstový faktor nervových vláken (v tomto případě axonální struktury). Je nositelkou mnoha dalších významných ocenění a jako první žena byla přijata do Papežské akademie věd. Dne 1. srpna 2001 ji prezident Italské republiky Carlo Azeglio Ciampi jmenoval doživotní senátorkou.
Maria Salomea Skłodowska, známější jako Marie Curie (Varšava, 7. listopadu 1867 - Passy, 4. července 1934).
Patrně největší žena světové vědy, která v roce 1903 získala spolu se svým manželem Nobelovu cenu za fyziku (jako první žena v historii) za své studie o záření. Nespokojila se s tím a v roce 1911 obdržela také Nobelovu cenu za chemii za objev radia a polonia. Je jednou z pouhých pěti osob, které získaly Nobelovu cenu dvakrát, a jedinou osobou, která ji získala ve dvou různých oborech. Byla také první ženou, která vyučovala na Sorbonnské univerzitě.
Di MRC Laboratory of Molecular Biology - From the personal collection of Jenifer Glynn., CC BY-SA 4.
Rosalind Elsie Franklin (Londýn, 25. července 1920 - Londýn, 16. dubna 1958)
Její práce měla zásadní význam pro pochopení molekul DNA a RNA. Jak už to bývá, její přínos k pochopení těchto molekul nebyl dlouho uznán.
Galerie umění Soukromé sbírky
Příroda
22/04/2024
Včely hrají v ekosystému zásadní roli, opylují rostliny a zajišťují produkci potravin. Včely nám poskytují cenné produkty, které se již tisíce let používají v kuchyni i v péči o tělo, jako je med, pyl, mateří kašička, propolis, vosk a dokonce i jed.
Včely jsou však ohroženy z mnoha zdrojů, včetně ztráty stanovišť, používání pesticidů a změny klimatu.
Je důležité, abychom všichni podnikli kroky na ochranu včel a jejich životního prostředí.
V této fotogalerii nabízíme osm praktických tipů, jak včely zachránit.
věda
18/04/2024
Může to znít jako triviální otázka, ale ve skutečnosti na ní není vůbec nic triviálního; naopak, skrývá v sobě velmi důležité fyzikální a filozofické otázky. Washington Post si všiml, že tato otázka v těchto dnech rozrušila některé lidi na Twitteru.
Debatu vyvolal tweet novináře Jacqui Deevoy, který se pozastavil nad tím, jak je možné, že Slunce "změnilo barvu" oproti tomu, co si pamatoval jako dítě. Odpověď však člověka poněkud zarazí, protože skutečně jednoznačná odpověď neexistuje.
Koneckonců děti se nedopouštějí chyby, když kreslí slunce jako velkou žlutou kouli, ale není to ani zcela správná odpověď. Koneckonců světlo je jen vnímání vlnové délky záření, které Slunce vydává, a v tom spočívá celé tajemství.
Příroda
17/04/2024
Velká část lidských činností, které mohou mít dopad na životní prostředí, se odehrává na moři (rybolov, námořní doprava, pobřežní turistika), v oceánech a na jejich pobřeží. To má samozřejmě velmi negativní dopad na životní prostředí, hlavně v případě, pokud nejsou občané a podniky vedeni k větší ohleduplnosti k vodě.
Modrá ekonomika je klíčovým projektem evropské "zelené dohody", což je samozřejmě řada opatření, která mají za cíl učinit výrobu energie a životní styl občanů v celé Evropě udržitelnějšími a méně škodlivými pro životní prostředí.
Modrá ekonomika se zaměřuje nejen na snížení znečištění a dlouhodobě udržitelnější využívání moří, ale nabízí také obrovský potenciál pro hospodářský růst a zaměstnanost všech evropských občanů. Na kontinentu se jí věnuje již 4,5 milionu lidí a práce by mohlo být mnohem více.
Galerie umění Soukromé sbírky
16/04/2024
Napoleon Bonaparte, často označovaný také jako Napoleon, byl francouzský politik a generál, zakladatel prvního francouzského císařství a protagonista první fáze novodobých evropských dějin, známé jako "napoleonský věk".
Díky svým výbojům po celé Evropě i mimo ni se stal jedním z nejlepších vojenských stratégů vůbec, ale jeho význam se neomezuje pouze na jeho vítězství. Důležitá byla také některá tažení, například ta v Egyptě, která světu vrátila neocenitelné poklady.
Jeho život, protkaný neustálými vzestupy a pády, intrikami, vraždami a milostnými aférami, skončil v roce 1821 na ostrově Svatá Helena ve vyhnanství v důsledku rakoviny žaludku. Přestože jeho život plní učebnice dějepisu již více než sto let, některé zajímavosti vám možná stále unikaly.