UMĚNÍ A KULTURA
Chuť historie: Původ těchto potravin vám vyrazí dech
Potraviny nepochybně sehrály významnou roli ve vývoji naší moderní civilizace. Zejména díky potravinám se naše těla stala silnějšími a přispěly k prodloužení průměrné délky života prvních lidí o mnoho desítek let.
Schopnost vytvářet speciální potraviny a pokrmy, zkrátka zpracovávat potraviny, je dodnes ceněna a je zajímavé, že mnohé z toho, co tvoří základ našich jídel, pochází z nápadů hluboko v minulosti. Chléb, víno, pivo, olej, sýr, mnoho věcí pochází z doby před tisíci lety.
V tomto krátkém článku vás s sebou vezmeme za původem našich nejběžnějších potravin.
Chuť historie: Původ těchto potravin vám vyrazí dech
Potraviny nepochybně sehrály významnou roli ve vývoji naší moderní civilizace. Zejména díky potravinám se naše těla stala silnějšími a přispěly k prodloužení průměrné délky života prvních lidí o mnoho desítek let. Schopnost vytvářet speciální potraviny a pokrmy, zkrátka zpracovávat potraviny, je dodnes ceněna a je zajímavé, že mnohé z toho, co tvoří základ našich jídel, pochází z nápadů hluboko v minulosti. Chléb, víno, pivo, olej, sýr, tolik věcí pochází z doby před tisíci lety. v tomto krátkém článku vás s námi vezmeme na cestu za původem našich nejběžnějších potravin.
Vaření bylo revolucí
První a nejdůležitější revolucí v oblasti vaření bylo bezpochyby vaření jídla, po objevení ohně před půldruhým milionem let. První tepelné úpravy jídel pravděpodobně probíhaly na otevřeném ohni (není známo, jak k tomuto objevu došlo, uvádí Levi-Strauss), bez vaření nebo obalování potravin například v listech. Vařením potraviny změknou, stanou se stravitelnějšími a odstraní se většina zárodků a bakterií. Tepelná úprava jídla dala lidské evoluci obrovský impuls. Další formy tepelné přípravy, například vaření, přišly až mnohem později, s objevem nádobí, jako jsou hrnce a pánve.
První objev chleba
V době, kdy lidstvo objevilo solení (důkaz na prehistorické lokalitě Al Khiday), tedy způsob uchovávání potravin pro období nedostatku), je doložen i zrod chleba. Podle nedávných výzkumů v lokalitě Shubaya (v Jordánsku) byla rudimentární forma výroby chleba známa již před 14 000 lety. Dříve se předpokládalo, že chléb vznikl až se zrodem zemědělství, tedy v neolitu. Směs různých zrn a vody pekly ženy na rozpálených kamenech. Tyto rané formy byly podobné polentinám, tvrdší než dnešní chléb.
Egypťané a kvašení
Kolem 4. tisíciletí př. n. l. objevili Egypťané kvašení, které v průběhu staletí výrazně změnilo způsob konzumace chleba. Kvašení probíhalo tak, že se vlhká mouka nechala na vzduchu. Po vykynutí se chléb pekl v kruhové kamenné nebo hliněné peci. Ve stejném období zmiňuje Focus objevení prvních kukuřičných tortill předkolumbovskými civilizacemi.
Zrození sýra
Sýr vznikl z potřeby uchovat čerstvě nadojené mléko na další dny. K "objevení sýra" došlo podle časopisu Focus asi před 4000 lety, a to lidmi z Blízkého východu nebo jižní Asie. O sýru se zmiňuje i Homér, takže se předpokládá, že tato forma zpracování mléka byla známa již v těchto dobách. Hlavním impulsem pro zpracování této potraviny bylo zavedení syřidla, tj. řady látek získávaných z vnitřku žaludků kojících zvířat.
Objev syřidla
Syřidla byla zavedena a objevena téměř náhodou, říkají legendy. Jedna taková pověst, kterou vypráví Agnese Portincasa, historik potravinářství z Historického institutu Parri ve mšstě Bologna, vypráví o obchodníkovi, který musel přepravovat mléko přes poušť, a proto se rozhodl skladovat ho v ovčím žaludku. Pohybem vznikl první známý sýr. Ve stejné době se na Blízkém východě rozšířil i dnešní olivový olej.
Kvašení hroznů je velmi starý proces
Víno je jednou z nejstarších potravin v lidské historii. Hrozny byly zkvašeny již před 7000 lety v údolí Žluté řeky v Číně, ačkoli tento nápoj byl také směsí jiných obilovin. Nejbližšího předchůdce lze nalézt v Gruzii, kdy stopy staré 8000 let nalezli vědci z Národního muzea Gruzínské univerzity ve spolupráci s univerzitou Pennsylvania. S objevem vína se pojí také legendy o řeckém bohu Dioniso, který prý tento nápoj přivezl letecky z Indie.
Egypťané patřili mezi první pijáky piva
Staří Egypťané byli jedni z prvních lidí, kteří použili kvašení obilovin k výrobě předchůdce moderního piva. Některé mezopotámské tabulky se o něm zmiňují již před 6 000 lety. Zejména ve středověku se však pivo od dnešního velmi lišilo a bylo považováno spíše za potravinu než za nápoj, bylo mnohem hustší a méně filtrované než dnešní pivo.
Medovina jako první "zpracovaný" nápoj
Medovina, nápoj vyráběný kvašením medu, je údajně nejstarším zpracovaným nápojem v dějinách, i když o tom vědci stále diskutují. Řekové ji nazývali ambrózie neboli nektar bohů. Ještě před vínem a pivem však byly alkoholické nápoje známy již ve velké části Středomoří a používaly se také z antiseptických a lékařských důvodů, ale také jako afrodiziakum.
Galerie umění Soukromé sbírky
Galerie umění Soukromé sbírky
Galerie umění Soukromé sbírky
24/09/2023
Každý jazyk má svá specifika, která ho činí jedinečným a zvláštním, a to i ve výslovnosti. Z tohoto pohledu je zajímavé vědět, která italská města jsou pro cizince nejobtížněji vyslovitelná.
Uvádí to Preply, globální platforma pro výuku jazyků, která provedla studii o italských městech, provinciích a regionech, kde mají lidé největší potíže se správnou výslovností, a to do té míry, že by trvalo více než jeden poslech, než by si je osvojili a správně zopakovali.
Pojďme tedy podrobně zjistit, která italská města jsou pro cizince nejobtížněji vyslovitelná.
Galerie umění Soukromé sbírky
věda
20/09/2023
Často se stává, zejména během dospívání, že si člověk uvědomí, že je nadanější na jazyky než na matematiku, nebo naopak. Nebo že se jeho duševní procesy liší od duševních procesů kamaráda nebo spolužáka. Nezáleží to jen na osobních zájmech, ale také na tom, jak funguje náš mozek.
Ve skutečnosti se způsob, jakým zpracováváme informace, liší člověk od člověka, ale lze jej rozdělit do několika předem definovaných kategorií. Někteří jsou více náchylní k tvůrčí práci, jiní ke vztahům s ostatními lidmi a ještě jiní dokáží slyšet a rozumět hudbě tak, jak to jiní nedokážou.
Podle studie, kterou od 80. let 20. století provádí americký psycholog Howard Gardner, máme až devět různých typů inteligence, k nimž se přidává desátý. Tyto inteligence by teoreticky mohly být spojeny i s určitými typy zaměstnání.
Galerie umění Soukromé sbírky
19/09/2023
Potraviny nepochybně sehrály významnou roli ve vývoji naší moderní civilizace. Zejména díky potravinám se naše těla stala silnějšími a přispěly k prodloužení průměrné délky života prvních lidí o mnoho desítek let.
Schopnost vytvářet speciální potraviny a pokrmy, zkrátka zpracovávat potraviny, je dodnes ceněna a je zajímavé, že mnohé z toho, co tvoří základ našich jídel, pochází z nápadů hluboko v minulosti. Chléb, víno, pivo, olej, sýr, mnoho věcí pochází z doby před tisíci lety.
V tomto krátkém článku vás s sebou vezmeme za původem našich nejběžnějších potravin.
Tablety a technologické pomůcky
18/09/2023
Překvapivý vědecký výzkum provedený v roce 2021 a zveřejněný v časopise Frontiers in Psychology odhalil, že prasata mohou hrát videohry pomocí čumáků.
Hamlet, Omelette, Ebony a Ivory, prasata, která v experimentu figurovala, byla naučena používat arkádový joystick, kterým jezdila kurzorem na obrazovce proti stěnám.
Výzkumníci uvedli, že to, že prasata pochopila, že si spojují joystick s hrou, "není nijak výjimečné".
Požádali jsme umělou inteligenci, aby si zkusila představit prasata hrající videohry, a zde je výsledek.