SCIENCE
I ve věku sociálních médií zůstává šest stupňů odloučení.
Teorie šesti stupňů odloučení, která předpokládá, že každý člověk může být spojen s jakýmkoli jiným člověkem na světě prostřednictvím řetězce znalostí s maximálně pěti prostředníky, je jednou z nejpopulárnějších a nejpodnětnějších sociálních teorií, které kdy byly vytvořeny, a může být platná i dnes v době sociálních sítí.
Bylo to v polovině šedesátých let minulého století, kdy profesor z Harvardu poslal dopis neznámému farmáři v Nebrasce a doufal, že díky zcela náhodné síti kontaktů se dopis dostane ke skutečnému příjemci do Bostonu.
Dnes studie koordinovaná Institutem komplexních systémů Národní rady pro výzkum ve Florencii (CNR-Isc) - pod níž jsou podepsáni vědci ze Španělska, Izraele, Ruska, Slovinska a Chile - ukázala, že spojení na sociálních sítích se podobají těm, která v 60. letech minulého století zjistil Milgram.
Šest stupňů odloučení na sociálních sítích
Teorie šesti stupňů odloučení, která předpokládá, že každý člověk může být spojen s jakýmkoli jiným člověkem na světě prostřednictvím řetězce znalostí s maximálně pěti prostředníky, je jednou z nejpopulárnějších a nejpodnětnějších sociálních teorií, které kdy byly vytvořeny, a může být platná i dnes, v době sociálních sítí a spojení, která se vytvářejí na digitálních platformách.
Di Original uploader was Pilgab at hu.wikipedia - Originally from hu.wikipedia; description page is/
Frigyes Karinthy a Stanley Milgram
Jako první tento koncept teoreticky rozpracoval Karinthy v roce 1929 ve stejnojmenné povídce publikované v časopise "Chains1". Stanley Milgram byl naopak tím, kdo se pokusil empiricky prokázat pravdivost této teorie. Poté, co vybral náhodnou skupinu lidí, požádal je, aby poslali balíček cizímu člověku, který žil v několik tisíc kilometrů vzdáleném Massachusetts. Každý z nich znal jméno příjemce, jeho povolání a místo, kde žije, ale ne přesnou adresu. Každý z účastníků experimentu byl poté požádán, aby poslal svůj balíček známé osobě, která podle jeho názoru s největší pravděpodobností zná konečného příjemce. Výsledkem bylo, že balíčky dorazily na místo určení a každému to trvalo pět až sedm kroků.
Studie
Studii, která byla publikována v časopise Physical Review X, koordinoval Ústav komplexních systémů Národní rady pro výzkum ve Florencii (CNR-Isc) a podepsali ji vědci ze Španělska, Izraele, Ruska, Slovinska a Chile.
Výsledky studie
Slova koordinátora studie Stefana Boccalettiho (CNR-Isc), převzatá z webových stránek fortunita.com: "Sociální sítě jsou dynamickým úlem jednotlivců, kteří se pohybují po síti a hledají strategické vazby. Přitom se neustále odehrává hra nákladů a výnosů, jejímž cílem je získat správná spojení, která jednotlivce postaví do ústřední pozice. Překvapivě jsme zjistili, že tento proces vždy končí sociálními cestami o délce kolem čísla šest, a to navzdory skutečnosti, že každý jedinec jedná nezávisle a bez znalosti sítě jako celku".
Teorie malého světa stále platí
Teorie malých světů neboli efekt malých světů je matematická a sociologická teorie, podle které jsou všechny složité sítě v přírodě takové, že libovolné dva uzly mohou být propojeny cestou sestávající z relativně malého počtu spojení. Jedná se však o teorii zrozenou a založenou na analogických modelech, které v žádném případě nepředpokládaly globalizovaný svět v takovém rozsahu, v jakém je dnes. Výzkum naopak ukázal, že navzdory obrovskému množství dat a algoritmů sociální sítě stále spočívají na matematickém modelu "malého světa".
Překonání Milgramova experimentu
Boccaletti tvrdí, že "Milgramův experiment, ačkoli byl revoluční, měl omezenou hodnotu, protože byl ovlivněn několika málo dopisy, které řetězec skutečně uzavřely. Provádění tohoto druhu výzkumu na tak široké a heterogenní bázi, jakou jsou sociální média, ukazuje, že nejen sociální sítě, ale i mnoho dalších komplexních systémů se vyvíjí podle stejných principů.
Test Covid-19
Důkazem toho, že obrovským složitým systémům stačí k rozšíření po celém světě jen omezený počet spojení, jsou viry, vezmeme-li v úvahu nedávný Covid-19. Extrémně rychlé šíření infekce Covid bylo totiž dalším důkazem toho, že během šesti infekčních cyklů může i virus rychle přejít planetu.
Galerie umění Soukromé sbírky
Galerie umění Soukromé sbírky
Galerie umění Soukromé sbírky
24/09/2023
Každý jazyk má svá specifika, která ho činí jedinečným a zvláštním, a to i ve výslovnosti. Z tohoto pohledu je zajímavé vědět, která italská města jsou pro cizince nejobtížněji vyslovitelná.
Uvádí to Preply, globální platforma pro výuku jazyků, která provedla studii o italských městech, provinciích a regionech, kde mají lidé největší potíže se správnou výslovností, a to do té míry, že by trvalo více než jeden poslech, než by si je osvojili a správně zopakovali.
Pojďme tedy podrobně zjistit, která italská města jsou pro cizince nejobtížněji vyslovitelná.
Galerie umění Soukromé sbírky
věda
20/09/2023
Často se stává, zejména během dospívání, že si člověk uvědomí, že je nadanější na jazyky než na matematiku, nebo naopak. Nebo že se jeho duševní procesy liší od duševních procesů kamaráda nebo spolužáka. Nezáleží to jen na osobních zájmech, ale také na tom, jak funguje náš mozek.
Ve skutečnosti se způsob, jakým zpracováváme informace, liší člověk od člověka, ale lze jej rozdělit do několika předem definovaných kategorií. Někteří jsou více náchylní k tvůrčí práci, jiní ke vztahům s ostatními lidmi a ještě jiní dokáží slyšet a rozumět hudbě tak, jak to jiní nedokážou.
Podle studie, kterou od 80. let 20. století provádí americký psycholog Howard Gardner, máme až devět různých typů inteligence, k nimž se přidává desátý. Tyto inteligence by teoreticky mohly být spojeny i s určitými typy zaměstnání.
Galerie umění Soukromé sbírky
19/09/2023
Potraviny nepochybně sehrály významnou roli ve vývoji naší moderní civilizace. Zejména díky potravinám se naše těla stala silnějšími a přispěly k prodloužení průměrné délky života prvních lidí o mnoho desítek let.
Schopnost vytvářet speciální potraviny a pokrmy, zkrátka zpracovávat potraviny, je dodnes ceněna a je zajímavé, že mnohé z toho, co tvoří základ našich jídel, pochází z nápadů hluboko v minulosti. Chléb, víno, pivo, olej, sýr, mnoho věcí pochází z doby před tisíci lety.
V tomto krátkém článku vás s sebou vezmeme za původem našich nejběžnějších potravin.
Tablety a technologické pomůcky
18/09/2023
Překvapivý vědecký výzkum provedený v roce 2021 a zveřejněný v časopise Frontiers in Psychology odhalil, že prasata mohou hrát videohry pomocí čumáků.
Hamlet, Omelette, Ebony a Ivory, prasata, která v experimentu figurovala, byla naučena používat arkádový joystick, kterým jezdila kurzorem na obrazovce proti stěnám.
Výzkumníci uvedli, že to, že prasata pochopila, že si spojují joystick s hrou, "není nijak výjimečné".
Požádali jsme umělou inteligenci, aby si zkusila představit prasata hrající videohry, a zde je výsledek.